Nagy Gábor György

Galerie Godot vás srdečně zve.

Nagy Gábor György PIN 1966

na otevření výstavy s názvem 2006 2.__ v. dubnu 20 hodinách.

Expozici otevře Iványi Bianca.

Zároveň se v oblasti grafiky projevuje důraz na přechodnost žánrů, médií a jejich neustálé prolínání, kdy funkce jednoho se nadále prolínají s druhým. V původním smyslu, což je ještě v zásadě manuální techniky, se původ podává o technických médiích vzniklých obrazů, fotografie, počítačového tisku, tištěného obrazu, elektrografiky a také v jednom nebo druhém tvůrci vyskytuje pohyb tam a zpět mezi možnostmi manuálních a technických médií. Má výpočetní zručnost a podle mého vnímání je naprosto odlišný od estetických horizontů, a proto je v praxi nejčastěji orientován na grafické vyjadřování, připojením se k jejich žánrům. Je práce přitom zabudována v podstatě v grafice a zároveň je spojená s výtvarným překonáním. Je to v každém okamžiku patrné v těchto dvou sériích, které byly vytvořeny takovýmto spojováním. To je přesně to, co a jak se vnímá, když si uvědomuje, že malba má historický výhled, který sdílí s tímto žánrem nejen estetickou hodnotu (jakoukoliv), ale především silně symbolické načítání, které je mnohem silnější než foton. Věnuje se tomu a aplikuje se to na počítačově upravené fotografie, a pohled na konečné dílo se stává podobným jako na malbu.

„Obrázky komunikují mezi světem a člověkem. Člověk „ek-stance­l,“ tedy pro něj není svět přístupný přímo, a tak musí být zobrazovány pomocí obrazů. Ale obrazy, tímto způsobem, naposledy představují svět a člověka mezi sebou. Zde skutečně mluvíme o „zapominání“. Člověk zapomíná, že existoval ten, kdo tyto obrazy vytvořil, aby mu pomohl v orientaci ve světě. Ale už je nemůže dešifrovat, a proto žije v závislosti na vlastním obrazu: představivost se uchopila o halucinaci.“ – píše Vilém Flusser v „Filozofii fotografie“. U děl Nagy Gábor György, kde je základ samotný fotograf vařen, se ale nejedná o zapomínání, ale spíše o vzpomínání. Nejde o podnět k pamatování se na viděné obrazy, ale na duševní stavy, nálady, emoce, které odnímáme při vidění obrazu. Tento mechanismus může být při technické zobrazovací podstatou, protože máme tendenci považovat foto­obraz jednoduché odraz realitami, jako by byl „oknem“. Přesto, Flusser pokračuje: „Technický obraz je iluze objektivity. Protože, jako každý obraz, i technický obraz není jen symbolický, ale ukazuje mnohem abstraktnější komplexy symbolů, než tradiční obrázky.“ Nagy Gábor György obrázky zamýšleně uspořádává do sérií, které umožňují, aby v známcích zůstal nejen jeden obraz, ale i jeho konceptuální znění. To vyžaduje jistou přesourodí realita, aby vyjádřila víc než pouhá povrch. Přijetí se ale nepotřebuje jen schopností přístupu k sole pohledu, ale i pipováním časového provozu prostřednictvím časové zóny, kterou lze ovlivnit fi zajistit, že do časové ďálo z svého napomázání. V časové zóně, kde se pohybuje systém doba pohledu obou sérií, není rychlý z vystřelování, ani klidné pohledem, ale „uný prohlížení“. Toto uný prohlížení radostně změní věci do nemateriální velicsosti, jako že Nagy Gábor György převádí povšutou fotografickou zisk je přenáší do subjektivní výzvy. MULADI BRIGITTA

Přístupné do listopadu 10, v úterý až pátku 10 a 18, v sobotu mezi 10 a 13 hodin.