Tisztelet az ÉS-nek

Szüts Miklós: Tengerpart 56 × 76, akvarel, papír, 2016

Týdeník Život a Literatura letos je šedesát letý.

Z této příležitosti se společně s Galerií Godot pořádá výstava s názvem TISZTELET AZ ÉS‑NEK, z prací vizuálních umělců spojených s časopisem.

Otevření: 2017 červen 7. středa 18 hodina

Spolupracuje:

István Váncsa

Krisztián Grecsó, László Darvasi, Dóra Attila, saxofon

feLugossy László: Ikona s klíčovým křížem 15×29, špendlík, olej, karton, 1995

Exponující umělci: Bada Dada, Tibor Fehér, László Fekete, Szilvia feLugossy, László Gaál, József Gerlóczy, Sári Haász, István El Kazovszkij, Kondor Béla

Kopasz Tamás, Kovács Péter, Könyv Kata, Nádler István, Šwierkiewicz Róbert, Szemethy Imre, Szikora Tamás, Szikszai Károly, Szotyory László, Szurcsik József, Szüts Miklós, Vásárhelyi Antal, Vojnich Erzsébet

V větším rozměru

El Kazovszkij: Kötéltáncos őrangyallal 80×60, olej, farost, 1994

Vázby, které se na výstavení objeví, jsou ručně psané poznámky od Petra Esterházy k jeho knihám s názvem {ÉS} 1.

Kurátorem výstavy je Kozák Gábor.

Možné ho je vidět do 24 v červnu od úterý do pátku od 9 do 14 a v sobotu od 10 do 13.

Fehér László: Věčný A a B 48×63, gouache, novinový papír, 2013

Szikora Tamás: Fekete‑vörös obraz 45×56, akryl, pastel, papír, 2008

Na první straně první čísla „Az ÉS“ se objevil výtvor Béno Ferenczyho, na páté straně dílo výkresu Gyula Hinczového, na osmé se nacházel Strolla Ptáčnice od Ferenca Medgyessyho. Myšlenku úpravy hlavičky pak zpřesňovala, že v „Životě a literatuře“ není pouze život a literatura, ale také „Divadlo, umění“. Navíc původně stál v centru pozornosti jen kulturní politický cíl: přesvědčit čtenáře, že po zřídění revoluce se duševní život vrátil zpět do normálního cyklu, ale když se jednalo o kritéria výběru materiálu, zde převažovala nejistota. Nemnoho času to trvalo. Správa si brzy uvědomila, že v tomto časopisu na fotky nemá místo, a z důvodu způsobů tisku v té době byly pro malby jen málo vhodné, nejvhodnějším formou bylo převážně černobílé grafiky, skic, řezu, válečka, a podobně. Později byly námi zapojeny vysokotlaké ofsety, nahrazovaly je László Nagy a Bán András, a nakonec Szikszai Károly, přestože sám podstaty změnil. „Az ÉS“ zůstává jediným – relativně známým – tiskovým produktem, kde čtenář potkává práci nejvyniknějších současných českých grafik, a to už po šedesátých letech, a pokud to od nás závisí, tak toto zůstane.

István Váncsa

Bada Dada Tibor: Postery v mé ulici 27×76, olej, tužka, dřevěná tabule, 1984

Nádler István: Fb. No. 9. 100×70, olaj, vászon, 2012