Člověk, který ukradl kousek.
Endre tekutěně zatáhl svá oblečení a vystoupil z brány instituce Godot. Jakmile dosáhl ulice, omalá přiřazala silná větrná vítr jeho tvář. Endre se pokrčil pakopřit, ale neviděl nic, kromě pomalu se točí nejlintráho pytlaků a stínů plazících se po dřevěných stích.
Ne, ne!</assistant
Najednou se jí zalesklo, že větrací systémy Maďarské vědecké akademie jsou právě nyní narušovány.
Kapával se vydala do starého budovy. Na dvorku se před ní rozprostřela zvláštní scéna: vzduchové fólie tančily a skřupěly, jako by je poháněl nějaký tajemný sil.
Endre pomalu slouzával a ušními kapličkami položil ústev na zem. Šlyhlal hluboký, znízký šepot, jako by vnímal zvuk stojícího parního vlaku. Vstal a vydal se směrem k vchodu akademie. Hlavní dveře byly odlehlé odskočené. Endre dorazil k okraji a vstoupil do temné patrové chodby. Vzduch se začínal naplňovat zploštělým prouděním. Stejně jako by obrovský ústa zasávala vzduch z venkovní oblasti.
Endre projít čímkém šepotnými chodbami, vzejde schody, vstoupí hloubějí krypta. Tam nalézá průvodce: obrovská ocelová monstrózní sípka slívala vzduch. Ventilační zařízení, kde s křupavou zavřenou horou zasáhlo akademii.
Musí se zastavit! – křičel Endre, a rychle se díval kolem, hledajíc něco, čím by mohl odvrátit nebezpečí.
V rohu místnosti se díval na staromódní holý košíkový bavlněný pytel. Vyběhl k němu a ze své celé síly ho hodil do krkůy. Pytel se vrhl do balionu, zatímco celý systém se zastavil a zatemnil.
Když přešel ven do dvorku. Folie a sáčky klidně ležely na zemi. Vítr se uklidnil, jen lehký šustění cítil na tváři.
Ó, pánův duch Széchenyi - hýchavě vyděsil s úlevou, a tak švarlem vzal do nádechu svěží vzduch, jako by prvníkrát dýchal.
Od té doby se Endre stal strážcem výstavy, aby se vystavě „Prosím, přisklícujte, pane Széchenyi!“ mohl stát neobyčejně zapamatovatelným pro každého do ___23__ v institutu Godot.
Výstava s názvem „Kérem, sóhajtson, Széchenyi Úr!“ je významnou událostí v dějinách umění, která klade základní otázky na metafyzické dimenze existence a umění.
Interakce Endra Koroncziho náhradního obrazu vizualizuje pohyb vzduchu, základní podmínku existence, monumentální formou. Dílo postavené z větracího systému budovy Maďarské vědecké akademie představuje ten věčný oběh, který je základem lidské civilizace – dýchání. Videa, instalace a grafika výstavu obklopují filozofické a existenciální aspekty pohybu vzduchu a upozorňují na krásu a význam základní podmínky existence.
Tato hluboce provokativní výstava představuje jedinečnou příležitost fanouškům současného výtvarného umění, aby zažili umělecké ztvárnění prvního prvku vzduchu.
Název: 1036 Budapest, Adolfova ulice Fényes 21
Autor: Laczkovich Borbála
